Byla to uzka,sediva ulice bez chodniku po stranach.Jen rovna,dlouha,nezazivna silnice lemovana z jedne strany vysokou zdi tovarniho komplexu,z druhe nizkou zidkou a rezavym plotem,pres ktery bylo videt koleje,ktere vedly soubezne se silnici.Jelikoz zde byl dost silny provoz,tak behem destivych dnu byla stena tovarny i zidka zablacena od projizdejicich automobilu a postupem casu tak ziskala spinavy sedivy odstin.Ackoliv priblizne kazdych sest mesicu byl nater obnoven na zarivou zlutou,zakratko se zdi vratily ke sve zablacene sedi,takze se prace delniku jevila dosti nesmyslna.Pocit uzkosti jeste umocnovala nepritomnost jakekoli zelene a rozbite poulicni osvetleni,kdy sotva kazda treti lampa svitila.
Byl jarni nezvykle chladny podvecer a na silnici byl celkem husty provoz.Svetla protijedoucich automobilu se mijela v rychlem sledu, jakoby vsichni pospichali pryc z tehle nehostine a zbytecne dlouhe ulice.Silnice byla rovna,vlastne ani nebylo potreba nejak vyrazne hybat volantem,presto bylo videt jak v jednom miste automobily prudce meni smer,jako kdyz miji prekazku viditelnou v poslednim okamziku.V ulici se rozlehaly vtirave zvuky klaksonu rozcilenych ridicu.Na kraji silnice kracel chodec.Mel tmavou bundu,takze v pritmi byl videt az jen z nekolika malo metru,takze mnoho ridicu,uspanych monotonni jizdou rovnou ulici,muselo prudce strhnout volant,coz nekteri nesli dost nelibe.Chodec sel pravidelnou chuzi s pohledem zarytym do zeme.V jeho obliceji byla videt unava,mracil se a celkove pusobil ztrapenym dojmem.Nebral na vedomi vlezle troubeni,nadavky ridicu,ani to,ze na nej obcas nekdo hodil vajgl z otevreneho okynka.Jen kracel a sledoval krajnici jak mu ubiha pod nohama.
Byl asi v polovine ulice,kdyz se spustil dest.po nekolika metrech byl promoceny a zablaceny od projizdejicich automobilu.Tresl se zimou,prudce oddychoval,obcas zachrchlal a odplivl si.Presto,ze pro nej cesta nebyla prijemna,krok nezrychlil.Po hodine,ktera jemu prisla jako vecnost,dosel na konec ulice.Vse se nahle diametralne odlisovalo.
Prestalo prset.Ulice zahnula doprava,zmizela zed tovarny.Stal v siroke aleji vzrostlych stromu.Vzduch vonel jarem.Mezi stromy bylo videt,ze za nimy stoji domky.Chodec se otocil a sel k jednomu z nich.Domek byl modry s bilymi okny.Zastavil se pred nim,dech se mu zklidnil a v utrapenem obliceji se objevil klid a uleva.Sel ke dverim domku.Pomalu sahl na kovovou kliku a zmackl ji.Zarazil se.Dvere byly zamcene.Jeste nekolikrat zalomcoval klikou.Neuspesne.Sedl si pred domem,polozil si tvar do dlani.Rozplakal se.
6 komentářů:
doufam, ze za chvilku prijde nekdo odemknout... protoze to jinak kurna neni vubec spravedlivy!... .))
hm..kdo vi..treba tam sedi a place dodnes.. : ) mozna kdyby zkusil jiny dvere..ale treba mu neco brani.. ; )
mno jo, vsechno chce cas... ale zase prosedet zivot u jednech zavrenejch dveri, to asi neni ono .))
hm..treba na to prijde..casem..
i kdyz zkusit zazvonit... to by taky nebylo od veci .)
// vsechno nejlepsi k svatku.)
dekuju ,)
Okomentovat